Jiu-Jitsu (v překladu „jemné umění“) je tradičním japonským bojovým uměním sahajícím až do dob legendárních samurajů, ve kterém je obsažena rozsáhlá škála kopů, úderů (atemi waza), hodů (nage waza), technik páčení (kansecu waza) i škrcení k neutralizaci a pacifikaci protivníka.

Jiu-Jitsu umožňuje bez nutnosti většího využití síly zvítězit slabšímu obránci nad silnějším protivníkem, a proto je určeno všem věkovým kategoriím bez rozdílu pohlaví pro ženy, muže i děti. Převažující ve výuce je obrana beze zbraní, nicméně v nemalé míře je zde zahrnut i boj se zbraněmi (nože, krátké tyče) i obrana proti ozbrojenému útoku.

Techniky Ju-jitsu byly zdrojem pro vznik dnes známých bojových umění jako je Aikido (založil Morihei Ueshiba z technik aiki jutsu), Judo (založeno Jigoro Kanem) a některých stylů karate. Moderní bojové systémy jako je Musado, Krav maga a jiné čerpají převážně z technik Jiu – Jitsu a upravují je podle svých potřeb k využití. Díky velké variabilitě nejrůznějších technik a řešení téměř všech střetných situací při neozbrojeném útoku je Jiu – Jitsu zakomponováno do osnov výuky policejních i armádních složek a jiných speciálních útvarů po celém světě.